Cypedvýlet Lipno 14.6.2009

Již několik týdnů plánovaný cypedvýlet do šumavských hvozdů vyšel,jak s počasím tak co do ujetých kilometrů a únavy těla,na jedničku s hvězdičkou.

V předem avizované sestavě,Tkan,Pely,Martin,vrchní fotografka Hanka a truckerka Jitka jsme nedělního rána osedlali rychlík "Šumava" a i se svými cypedy jsme se nechali dopravit do Nové Pece,kde začala naše více než čtyřiceti kilometrová výprava.

Cesta,ikdyž ne na uhlí, ubíhala,díky přítomnosti veselé a hudebně laděné partě mladíků, vcelku rychle.Po vyslechnutí známých českých,ale i zahraničních šlágrů,leckdy i s trošku citlivěji upraveným textem jsme náhle zastavili na Novopeckém nádraží.

Po nezbytné,ale rychlé cigaretové pauze usedáme na své oře a uháníme na Jelení vrchy.Zhruba devítikilometrový úsek s menším stoupáním,všichni zvládají na jedničku a tak se ocitáme na místě.Prohlídka expozice o Schwarzenberském kanále nejvíce zaujme Jitku,díky propracovanému modelu krajiny se svítivými body,které se po stisknutí tlačítka objeví.Pěkné udělátko.Přesun na první pivopauzu spojenou u části výpravy s konzumací "pravé" zauzené šumavské česnečky vrcholí pokračováním směrem na Plešné jezero.Věru nebude to lehká cesta a to se při prvním a vlastně jediném stoupání potvrzuje.Martin si ovšem chce kopec užít do sytosti a tak zakládá na trhák a mizí v zatáčkách krkolomné cesty k cíli.Děvčata sesedají a volí jednodušší způsob,pěšmo.Já s Pelym tramtejlíme u rozcestníku,jakože nic,ale nakonec se vrháme do spárů prudkého stoupání za Martinem.Když se konečně sestava zase setkává pokračujeme na nejvyšší bod naší výpravy,kde opět nechybí cígopauza a Jitka dokonce vytahuje z batohu sušenky BE-BE. Óóó jak jsou kvalitní libuje si Pely a dává další dramku.Pár fotek a jedem dolůů.

Dalším cílem je Stožec.Třináct kilometrů jízdy většinou z kopce uteče poměrně rychle,ale trochu nás tlačí čas a tak plánovanou chálezpauzu přesouváme až do startovního i cílového bodu výpravy,Nové Pece.Po příjezdu je vidět na všech účastnících zjevná únava,čemuž se po 41 kilometrech nelze divit a tak usedáme k jídlu a pídlu.Skoro s prvním zahoukáním vracejícího se rychlíku "Šumava" se odebíráme na cestu domů,která ovšem končí až u Mohameda v hosínské hospodě.

Myslím,že tato akce se dá hodnotit jako velice povedená a brzy nějakou podobnou zopakujeme.

Tkan